Zápisník kaplana 6

Bezdomovce začínáme počítat až když kapou mrazem. Hned, jak mrazy poleví, zapomeneme na ně a přejdeme do pozice nezúčastněného vyčkávání, protože nikdo přesně neví, jak to s těmi lidmi je. V našem bohatém prostředí jsou takoví lidé obzvláště neviditelní. A ti, kteří svůj život ještě zvládají řídit, hrají roli bohatých, i kdyby téměř neměli na chleba.
Média v mrazivém zájmu zjevila i Ludvíka, který se poblíž Hradce Králové ubydlel v popeli. Vše pálí a v popeli se válí. Pokryt vrstvou popele vypadá jako pekelník. Tak nějak vypadal kajícník či trpící Jób, který si popelem sypal hlavu a sedal na smetišti, protože hledal východisko a nemohl si pomoci.
Ve středu jsme začínali postní období. Kolovala miska s popelem. Popelec dnes dává kněz, dává jej všem - i rozvedeným i nekatolíkům či jinověrcům. Unikátní chvíle, kdy se člověk dostane k oltáři však celou tu věc s popelem posouvá jinam. Kněz má jiné příležitosti, jak vtáhnout účastníky do bohoslužeb.
Vůbec je zajímavé, že kajícníka znamená kněz. A tím si osobuje práva rozhodnout o vysloveně subjektivním postoji víry. Kdyby si kněz dovolil říkat jednotlivým hříšníkům u oltáře jejich hříchy, docela jistě by se mýlil. Lidé by prchali od oltáře a dovedu si představit jejich zděšení a možná bych zaslechl některé neartikulované výkřiky. Proč tedy nechávají znamení popele na knězi? Co tím říkají, když to nedělají sami? Cítí se skutečně jako hříšníci? Potřebují ten popel? A potřebují ono čekání na pomoc a na milost?

#1 Re: *Zápisník kaplana 6

I like what you guys are up too. This sort of clever work
and exposure! Keep up the amazing works guys I've included you
guys to blogroll.

[ Reagovat (0) ]

Přidat komentář

Opište kód z obrázku.

XML kanál pro komentáře: RSS | Atom