Vyjádření ke článku v časopisu RESPEKT

Jde o článek "Díky Bohu za restituce" (Ondřej Nezbeda, Adam Šůra) strana 40, číslo 35 (27. 8. až 2. 9. 2012) kde se opakovaně ptají redaktoři, proč se na mne církve opět neobrátily či se neporadily ve věci komunikační strategie k předloženému návrhu zákona. Představitelé církví zpochybňují, že by jaká kampaň byla zapotřebí.

Nejprve jsem to s úsměvem nekomentoval. Potěšilo mne, že si po čtyřech letech redaktoři vzpomněli, že jsme připravili komunikační kampaň. Byla malá a dost často nám připadalo, že bezvýznamná. Asi měli novináři dojem, že to k něčemu bylo. A po ohlasech v průběhu týdne jsem si uvědomil, že je třeba uvést věci na pravou míru:

1. Kampaň jsme dělali po dohodě s ERC a ČBK, spolu s Federací židovských obcí. Měli jsme kontakt a spolupráci i s ministerstvem kultury, zvláště s panem Mgr. Jakubem Křížem (je autorem publikace k návrhu zákona) a paní ředitelkou odboru církví.

2. Kampaň je v RESPEKTu spojena s mým jménem, ale tím tam chybí daleko více důležité osobnosti od mluvčí kampaně Mgr. Dity Fuchsové až po studenty a studentky, kteří nám pomáhali. Byli skvělí! Musím také připomenout personál a majitele restaurací a vzdělávacích institucí, kteří nám otvírali dveře, dávali dobré smluvní ceny.

3. Za cíl jsme si kladli komunikovat o návrhu. Nikoli přesvědčovat. Proto jsme tiskli materiály, dělali konference, tiskové  i odborné, psali prohlášení, provozovali web, tiskli letáky, připravovali grafiku a inzerci do novin, účastnili se ve vysílání rozhlasu a televize.

4. Celý rozpočet byl do jednoho miliónu, přičemž zhruba polovičku činily vlastní náklady občanského sdružení a dobrovolnická práce, která po vyčíslení dala odpovídající hodnotu. Dostali jsme dotaci od ministerstva kultury v grantovém okruhu a některé věci v tiskovinách platilo ministerstvo přímo.

5. Po odmítnutí návrhu zákona jsme nabízeli pokračování. Zajímalo nás, co se v období do dalšího návrhu bude s majetkem dít a jak bude probíhat jednání o dalších možnostech. Výtečným tématem byla příprava na nový návrh ze strany církví. Jakou formu využití tzv. náhrad zvolí a jak tyto peníze pocítí obyčejný člověk, občan, daňový poplatník. Církve a náboženské společnosti neměly zájem.

6. Nezájem o rozhovor, o komunikaci na tato témata přerostl v konfrontaci se společností, což je velice smutné. Konfrontace nastává celkem běžně. Postoje jsou vyhraněné. Ale je to zbytečné a neproduktivní. Dala se hledat lepší cesta. Vždyť šlo jen o to, aby s občany někdo mluvil a vysvětloval.

7. Za práci se má platit, ale ohrazuji se proti tomu, že by byly nutně třeba desítky milónů, jak tvrdí pan Duka...

Přidat komentář

Opište kód z obrázku.

XML kanál pro komentáře: RSS | Atom