Poslední neděle U Krtečka

Loučili jsme se s prostory, ve kterých jsme strávili roky v Boží péči a dobrotě. Končili jsme také výklad dopisu Římanům, který nás doprovázel čtyři roky. Samozřejmě, že by se slušelo u něj zůstat déle a promýšlet jednotlivé kapitoly pečlivěji. Nicméně...  Třeba k tomu dojde.
Tady
je poslední zvukový záznam a také text ke stažení. Jako tradičně se dost liší. Slovíčko dětem najdete v tomto článku, když si klinete na nadpis, rozvine se vám celé.
---
Milé děti, víte co měl vždycky rytíř? Helmu, štít, meč, koně... Ano. A rytíř měl ještě pána. Ano, rytíř nikdy nebyl bez pána. Někomu patřil a sloužil.

A takového pána získat, to nebylo nijak ponižující. Byl to silný vztah, který by bylo velmi zlé porušit jak z jedné, tak ze druhé strany. Jak od rytíře, tak od pána. Být poddaným, být lenníkem svého pána, to neříkalo nic o hodnotě toho nebo onoho člověka.

Pán přijímal rytíře přísahou. Nebylo to žádné letmé podání ruky a poplácání po ramenou. Rytíř odložil zbraně, poklekl, sepjal ruce a vyslovil slib, přísahu: „Tímto dnem se stávám vaším mužem životem i údy.“ Byl to slib člověčenství, tzv. Homagium. Ten slib z nich dělal muže či lidi, držel je v tom, do čeho byli stvořeni. A pán jej za ty sepjaté ruce zvedl a políbil jej. A tak se mu stal pánem a ten muž rytířem.

Když se modlíme, klekáme si a spojujeme ruce a Pán nás přijímá a bere za své. Líbá nás a my se teprve stáváme lidmi, jakými jsme byli stvořeni. Teprve tehdy. Až tehdy.

 

#1 Re: *Poslední neděle U Krtečka

I am in fact happy to glance at this webpage posts which carries lots of useful facts,
thanks for providing these information.

[ Reagovat (0) ]

Přidat komentář

Opište kód z obrázku.

XML kanál pro komentáře: RSS | Atom