Devatenáct let po listopadu 1989

Česká televize odvysílala před několika dny opakovaně v upoutávce i v samotném pořadu 168 hodin vyjádření pana předsedy KSČM Vojtěcha Filipa, že - cituji: „občané přestali věřit heslům o tzv. pravdě a lásce, která vítězí nad lží a nenávistí...“ poté záznam jakéhosi povolebního projevu předsedy strany končil, ale dá se předpokládat, že výrok prvního českého prezidenta Václava Havla už nějak dále nekomentoval.

Pokračující demontáž slov o pravdě a lásce je součástí politiky komunistů stejně tak, jako je součástí všeobecné polistopadové skepse. Zdá se, že se v této zásadní linii vůdci sametové revoluce mýlili. Netrestali po roce 1989 vlastně nikoho. Humbuk kolem lustračních pravidel nepřispěl k uzardění téměř nikomu. Spíš si pozitivně lustrovaní našli lepší místo v byznysu. Pravda byla nepřesná, posuzovali ji soudy, ve kterých seděli kdovíjací lidé. Nedošlo k žádné vnitřní očistě. Láska nebyla dospělým odpuštěním z očí v oči usvědčenému a odsouzenému vrahovi. Láska byla mávnutím ruky. Láska byla rezignací na důslednost. Až příliš dlouho po roce 1989 jsou první potrestaní za zločiny komunismu. Už dávno se nás ptají mladí lidé, proč by se mělo na léta totalit vůbec vzpomínat.

Dobře: Praxe pravdy a lásky ukázala, že možná nešlo o skutečnou pravdu a láska byla spíš změkčilostí. Co však namísto tohoto hesla? Nabízí se otázka přímo předsedovi KSČM: „Je lépe tedy důvěřovat spolehlivé lži a nenávisti? Máme ji také vrátit do hesel a opakovat je? “ Odpověď by jistě zněla nějak diplomaticky, ale ve skutečnosti by byla přitakáním: Lepší je nenávidět a lhát!

A protože nám to politická garnitura předvádí téměř v přímém přenosu, člověk by těm komunistům skoro věřil. Alespoň někteří to říkají otevřeně, a tak jim přibylo voličů. A to je asi důvod podpory všech extrémistických hnutí a stran. Národ potřebuje nějakou žumpu, když neexistuje řádná kanalizace. Staré žumpy sáknou do okolí a vylévají své hnusy v různých trativodech. Lidé nalezli do komunistické, dělnické strany nebo jiného nacionalistického hnutí, jiné žumpy extrémismu, pokud mají pocit, že se nemohou dobrat práva a že houska je moc drahá.

Ale tím se vracíme zase na začátek. Přesvědčujeme se, že je lepší nenávidět se a lhát. Jenže to není nic nového, a my už známe výsledky tohoto starého hnutí. A řeknu to teď osobně: Hledám nový motiv, nové nadšení, novou představu budoucnosti. Tato je pro mne nepoužitelná. Stydím se, když spolu s návštěvami nejvyšších představitelů vyvážíme svoje fekálie po Evropě.

Heslo o pravdě a lásce nestvořil Václav Havel ani jeho „pravdisti a láskisti“ jak se přezdívalo širšímu myšlenkovému okolí pana prezidenta. Havel se pouze snažil transformovat starou myšlenku; něco, co platí nezávisle na něm. A co nezboří výsledky voleb, výměna postů a ani zlobný projev pana předsedy KSČM. Za Havlovo heslo díky, bylo skvělým krokem, ale je třeba nového a plnějšího! Potřebujeme nadšení a víru, nikoli staré politické smrady o lži a nenávisti, které komunisté také jenom opakují. Zoufalá absence nové vize, strhující myšlenky a dalšího výhledu, nových osobností, které dělají místo zase jiným novým.

Nad takovými řečmi se lidé dospěle ušklíbají a dávají najevo, že rozčarované Česko už na nic nenaletí. Už žádné ideály, radši... Pak je přesvědčuji, že stojí za to znova riskovat, opět se zamilovat a se zdravou odpovědností nezopakovat staré chyby. Člověk bude jen člověk, byť je to Obama nebo Kalvoda, Lux či jiný. Je třeba jej vyměnit a poděkovat mu. Nic není věčné, jen to, na co nedosáhneme.

Nový vůdce musí povzbudit mé češství bez nenávisti k evropanství. Musí mi beze lži vysvětlit, že že je dobré zaplatit za práci a není ostuda si žádat mzdu; že je dobré dát daně a získat služby státu či Evropy. A já budu alespoň chápat, že nic není zadarmo a nikdy to jinak nebylo. Dobrý vládce bude důstojně jednat i se svým největším protivníkem, abych mu věřil, že bude jednat stejně důstojně se mnou. Dobrý vůdce musí umět mluvit, což je poslední dobou velmi vzácné. Daleko mají ke kazatelské otevřenosti a strhujícímu způsobu parlamentní řečníci, sama vláda i prezident. Jejich křečovité žerty jsou spíš k pláči. Vůdce si musí umět průhledně stavět tým spolupracovníků, nehrát si na kamarády, ale neúnavně diskutovat. A protože tu takový není, tak pro většinu zatím platí ono komunistické a jisté, že nejlepší je nenávidět se a lhát.

 

Psáno pro Blog HN

#1 Re: *Devatenáct let po listopadu 1989
prozaik, <> / 5 01 2011 - 17:42  

"platí ono komunistické a jisté, že nejlepší je nenávidět se a lhát" ? ! ?

To jste četl u Marxe ? Nebo tohle řekl Vojtěch Filip ?

Nebo je projevem lži a nenávisti spíš to, co tvrdíte v tomto svém článku ...?

[ Reagovat (0) ]
#2 Re: *Devatenáct let po listopadu 1989
Foot Complaints, <E-Mail> / 9 08 2017 - 17:38  

Attractive section of content. I just stumbled upon your weblog and in accession capital to assert that I
get actually enjoyed account your blog posts. Anyway I will
be subscribing to your augment and even I achievement you access consistently quickly.

[ Reagovat (0) ]

Přidat komentář

Opište kód z obrázku.

XML kanál pro komentáře: RSS | Atom