Litomyšl 13.4.2014

Zaskakuju jednou v měsíci do Litomyšle. Tentokrát jsem stíhal konferenci Litomyšlský kruh, která připomínala 20 let od setkání sedmi středoevropských prezidentů na zámku. A taky jsem kázal. Tady je kázání. Začínám opět fotit, tak třeba nějaké fotky časem taky... Nezapomněl jsem fotoaparát doma. Možná je to i tím, jak je všude hezky.

Nemohu mlčet

Ne proto, že by mne zde četl pan Putin a jeho administrativa. Ale proto, že mně čte pár lidí mého sboru. Vždyť nějakou formou zodpovídáme za svět! Nikoli tím, že bychom mluvili do světové politiky! Ale přece proto, že formujeme svoje myšlení a myšlení lidí kolem nás. Tedy:
Nelze přijmout myšlenku, že by ústavnost Ukrajiny posuzovala vláda sousední země. A to ještě tím, že pošle neoznačené vojenské kontingenty na území Ukrajiny.

Kdybychom nevěřili médiím a prohlášením, která v nich zaznívají, dejme hlas alespoň bratřím a sestrám z Ukrajiny, kteří se spolu shodli na prosbě institucím Ruské federace, aby zastavily vojenskou agresi vůči Ukrajině. Sdílím to. A protože dosud chybí jakákoliv jasná slova od představitelů mé vlastní církve, dělám to alespoň sám za sebe...

Litomyšl


V neděli 23.2.2014 se rozhodlo členské shromáždění sboru v Litomyšli, že mne přijme za svého dalšího kazatele. Jak to popsalo tamní staršovstvo svým členům, tak to můžete číst zde. Po svém říčanském období máme s manželkou zase na čas nový domov. Stěhování přijde na řadu, až tu řádně všechno předám, nejspíše za rok na jaře, možná dříve. Do té doby tam budu občas jezdit. Nevím, zda děti půjdou s námi, spíše ne. Je to jasné. Kaplanem v nemocnici zatím nebudu. Na obrázku je kostel. Čas od času přidám i lidi, kteří ten kostel tvoří. To je ta podstatnější stránka, pro kterou tam jdu. Neptejte se mne, zda se těším, zda se mi chce, zda mi tam bude líp či rovnou, zda se mi tu (v Říčanech) nelíbí, nechtělo se mi tu být a nebo zda utíkám. Neutíkám, prostě to tak má být, že za čas jde kazatel dál a namísto mne přijde jiný, který zase sbor a práci v Říčanech, kterou mám tak rád, povede nově a jinak. A bude to dobré. Modlete se za nás i za nového kazatele do Říčan. Děkuji.

Rajská zahrada

Byl jsem v neděli na návštěvě na pražské Rajské zahradě, nikoli, že bych emigroval do nebes. Na to ještě čekám. Ale potěšilo mne, že jsem před třemi lety byl ve společenství stejného sboru, na jiné adrese (jsou takoví poutníci jako my) ale snad jsem byl někde jinde... To je ohromný pokrok nejen v počtu lidí, ale i v atmosféře, v aktivitách. Bratři a sestry se scházejí v jednací síni městského zastupitelstva, mají výtečné prostředí k práci s dětmi, pořádají s městem výstavy, s městem či pro město akce pro dorost, děti. Veškeré peníze z náhrad (podle zákona o vyrovnání s církvemi) dávají na sociální práci, kterou vede Lucie Kádnerová (známá z organizace Slunečnice). Kazatel je skautský vůdce, pracovník nízkoprahových aktivit. Skvělý chlap! No prostě dobrá konstelace. Kázal jsem tam tohle, pokud si chcete přečíst. Stáhněte si!

Hyde Park ČT 24


Ve čtvrtek navečer se ozval telefon s pozváním do Hyde Parku ČT 24. Udiveně jsem se ptal, kde ke mně přišli... Dáma v telefonu mi řekla, že mne zná ze sociálních sítí a sleduje mne. Padla na mne s prosbou, která se neodmítá. Domluvili jsme se.

V pátek ráno byly podle plánu ještě dva rozhovory a pak jsem se vrhnul na materiály, pustil jsem si ještě jednou pořady, které by mohly být citovány, načetl jsem si prohlášení, přepsal rady historika Martina Šandy (děkuji) a skočil do sprchy, ze sprchy do auta a na Kavčí Hory. Byl jsem tam na minutu.

Kdyby něco v Soči bouchlo, bylo by vše jinak. Takhle se po očku všichni dívali na televizní obrazovky, protože zrovna v Rusku vzplál olympijský oheň a já nastupoval do maskérny. Byli na mne hodní a já se choval s pochopením pro každého, kdo se mnou musel hodinu trpět na place.

Poděkování, která mne zahrnula od pátku večera a neustala ani dnes, by měla patřit obyčejným vesnickým farářům, těm skutečným, kteří se nikdy nedostanou do televize a o něž nikdo nemá zájem. Vážím si díků, ale nepatří především mně. Mne motivuje k další práci tlak a hledání.

Ale i tak Vám všem děkuji za podporu. A těm, kterým jsem nevyhověl - posílám prosbu, aby se nezlobili. Nejsem ideál.

Hříšník hříšníkovi pastýřem

V úterý mám na kazatelském setkání v Havlíčkově Brodě mluvit o tématu, které léta promýšlím. Nadepsáno v zadání: Matoušovo evangelium 18:10-20, Hříšník hříšníkovi pastýřem. Tady je text a tady je program celého setkání (docx). (NOVĚ PŘIDÁNO: A tady je prezentace v galerii.) Když jsem se jako mladý kazatel účastnil přípravy církevních dokumentů a navrhoval jsem zásadně přepracovat ustanovení o kázni, mále mne vysadili kolegové na dálnici směrem na Bratislavu. Jeli jsme tehdy za Slováky ladit společný text. A já tak vytočil svoje kolegy, že bylo v autě dusno. To je dávno za námi. Z komise na tvorbu ústavy a řádu jsem na vlastní žádost odešel. Nemělo to smyslu. Tady předkládám k diskusi, jak vše vidím. Jak jsem to převzal, tak dávám dál.

Jeníček

Po dlouhé době přidávám jedno kázání, ta ostatní jsou na webu mého sboru. Mám teď takové období spíše postní, tak se omlouvám. Kázání o Jeníčkovi je výkladem Janova evangelia (1:19-28) a bylo spíše do kapsy. To znamená, že jsem na stejný text slyšel kázat svého kolegu a pořídil jsem si poznámky, z nichž se narodil výklad, který tu můžete stáhnout.

Fotka je z ekumenické bohoslužby v Praze Na Zderaze (autorka Monika Mádlová). Do kostela sv. Václava mne pozvali proto, že tam byl také sbor Notre Dame, kde zpívají dva naši Říčanští (Šimon, Hanka). Mám problém s brýlemi, nevidím moc dobře, tak jsem to tam totálně zpackal. Navlečenej jako medvídek, alespoň zima mi nebyla...

Odcházení

Po rozumné úvaze jsme se s manželkou rozhodli, že svoje působení v Říčanech ukončíme. Byl jsem deset let v Děčíně, deset let v Náchodě a teď sloužím devátým rokem v Říčanech. Je nám tu dobře a máme se s lidmi rádi, nicméně cítím, že bych dalším setrváváním jen spotřebovával laskavost okolí. Už neumím tolik dát.
Přijali jsme nabídku z Litomyšle, abych kandidoval na uvolněné místo správce sboru. V lednu se nechám grillovat v Litomyšli, aby si byli místní lidé jisti, protože podle předpisů naší církve si mají volit jednoho z jednoho kandidáta... To mi nepřipadne jako volba, byl bych býval rád, kdybych měl konkurenta. Pokud neuspěju ve volbě, mám zájem se stát v některé z pražských nemocnic kaplanem. Moje paní pak bude pokračovat dále ve svém zaměstnání zdravotní sestry. Nebudu tedy už kandidovat v jiném sboru.

Datum odchodu je otevřené. Můj sbor už hledá a pokud najde, vzájemně se domluvíme na termínu mého odchodu tam či onam. Díky za pochopení, lásku a zájem.

Souvislosti

Poslední oddíl z Jeremjášova proroctví (25:15nn) a poznámky k němu. A od ledna budeme číst Janovo evangelium. Ptám se na začátku výkladu: "Šabat začíná v pátek večer požehnáním nad kalichem vína. Právě tak je o křesťanské neděli na stole Páně kalich přikrytý bílou či zdobenou tkaninou, ta symbolizuje manu, tedy nebeský chléb, který padal na vše kolem tábora putujících Izraelitů. Stejně tak je bílý ubrousek na dvou bochníčcích. Na stole stojí dvě svíce jako připomenutí dvou verzí Deseti slov v Tóře. Otec rodiny žehná Hospodinu a dobrořečí mu za chléb a víno, láme a podává. Bratři a sestry sdílí. O co jde při této hostině? Je tu něco společného s kalichem, který máme dnes v Jeremjášově textu jako nejsilnější motiv?" Celý text je ke stažení tady.

Den lidských práv v Lese

Měl jsem dost dobrých důvodů, abych přijal pozvání na adventní večírek Liberálně ekologické strany v Kavárně v lese (10.12.2013, Krymská ul. Praha). Vážím si přízně pana spisovatele Ivana Klímy, leccos jsme prožili spolu s Jiřím Dědečkem, roky se znám s Kateřinou Jacques, atd. Chtěli požehnání, tady je text. Přemýšlíte-li, zda se tomu říká politická angažovanost, nechám odpověď na vás. Michal Horáček nechce být straníkem, já ani nemohu a ani to nevidím jako svou cestu. Chci být v nejlepším slova smyslu farářem, kazatelem. A přátelství si vážím. A kážu kdekoliv, tyhle katakomby se mi líbily. Foto www.fotohavlin.cz

Potřebujeme proroky?

"Proroci jsou dnešnímu světu k smíchu. Máme rozhlas, tisk a televizi, média mají zase pohotové komentátory. Tak, na co proroci?! V církvi jsou občas proroci tabu, prý je už z nebe zrušili. A pokud jsou, pak v současném křesťanském podání jsou proroci jako předpovídači budoucnosti, vizionáři, kteří přinášejí těžko srozumitelný vzkaz potřebující dalšího výkladu. Je to tak správně?" A pokračování v textu ke stažení zde. PS: Ještě bude jedno pokračování a po 25. Jeremjášově kapitole přerušíme. Od ledna budeme interaktivně číst Janovo evangelium, takže poznámky asi nebudou textově. Možná budou zvukem na sborovém webu cb.cz/ricany. Budu se pokoušet stíhat dále doplňovat Jeremjáše alespoň pro svůj blog :-)

Je to jasný jako fík!

Dvacátá čtvrtá kapitola Jeremjášova proroctví a moje středeční poznámky k ní: "Izrael je v Jeremjášově vidění sklizen do dvou košů fíků. Výraz v původním jazyce umožňuje říci, že jsou fíky shromážděny k setkání s Hospodinem, sebrány do dvou košů najednou před chrámem. Přesně tam, kde by se čekalo shromáždění lidu. A toto vidění přišlo v čase, kdy nádvoří chrámu osiřelo, osiřely dílny, krámky, školy. Jeremjáš má své vidění při první deportaci, ve které byli do Babylóna odvedeni vzdělanci, řemeslníci, kněží a učitelé.
Podle Jeremjášova vidění všichni předstoupili k setkání s Hospodinem, ale nádvoří je prázdné. Někteří odvedeni a ti další by tam nikdy nešli. Svět se zdá neshromážditelným. Nikdo o něm nemůže mít přehled. Nezanedbatelné procento obyvatel Země se vyjadřuje, že žádného Boha neuctívá... Takže s nějakým shromážděním a s nějakou spravedlností nepočítá..."
Pokračování v textu ke stažení.
Na obrázku je "jasný dům v poušti" zajímavá stavba. Celou si prohlédnete zde.

Ježíš ztratil důstojnost...

Měli jsme slavnou chvíli. Vítali jsme Ondřeje Marvána a modlili se za něj. Dostal Áronovské požehnání v neděli dopoledne a rodičům jsme slíbili, že je v tom nenecháme a budeme za nimi stát ve výchově. Kluci už jsou tři...

Trochu jsem se snažil vykládat, oč jde, když žehnáme dětem. Ptal jsem se: "Děti, řekněte mi, co vytočí vašeho tatínka nejvíce... Představte si Pána Ježíše. Dokázali byste jej vytočit, rozčílit? Představujeme si, že je natolik svatý, že se jej nic netýká a nedostane se do varu. Ale to byste se divily! Jediné místo, kdy Pánu Ježíši chytly piliny, byla chvíle, kdy učedníci bránili tatínkům a maminkám v tom, aby přinášeli svoje děti k požehnání. Jemu o vás, děti, jde tak výrazně, že je schopen se rozběsnit!" Celý text je tady ke stažení. GIF zapůjčený :-)

Kladivo na proroky

“Co je slámě do zrna!” (Jeremjášovo proroctví 23:28) To je krásný výrok! Ať si šoubyznys dělá svoje řemeslo, ale ať se neplete do Božího řemesla. Ať si pojídači snů cpou pusu svými sny, ale ať se nepletou do zbožnosti, ať se nepletou pod Boží kladivo. Kam se hrabe Thor se svým mocným kladivem! Boží slovo je kladivem bez železa, bez topůrka, bez lesku a bez komedií! To ale není pamflet proti umělcům, ale proti falešným prorokům, kteří tvrdí: "Pokoj, pokoj, klídek, paráda, dlouhý kouř... Když žádný pokoj není a nemůže být!" Kapitola poznámek k Jeremjášovi je zde. Dnes to dorazíme...

"Prorok, který má sen, ať vypravuje sen, a který má mé slovo, ať vyslovuje mé slovo pravdivě. Co je slámě do zrna? je Hospodinův výrok. Cožpak není mé slovo jako oheň, je Hospodinův výrok, a jako kladivo, které tříští skálu" Jeremjáš


Stálo to za to!


V pondělí 4. 11. 2013 se odpoledne konala v sále kard. Berana na Pražském arcibiskupství konference s názvem “Nebojte se!” která byla čtvrtým pokračováním setkávání aktérů MAS s lidmi z náboženského prostředí v rozhovoru nad tématy rozvoje občanské společnosti a zejména venkova.
Účastníci hovoru zastupovali Čechy a Moravu napříč. Zástupci z okraje Prahy a z Hranic na Moravě a přilehlého okolí zastupovali církevní zdravotnickou a sociální práci. Katolický kněz z malého městečka Kryry na Lounsku poskytoval pohled z bývalých Sudet. Jeho kolega, senior pražského seniorátu, který zastupuje i farnosti své církve kolem Prahy (na Zápraží) zase pohled evangelické části věřících. K tomu sociologové, vedoucí rešeršního oddělení veřejnoprávního média, teologové, novináři, právník, občanský aktivista z Děčínska a v současnosti náměstek primátora města Děčína. To je jen v kostce souhrn mluvčích, kteří reagovali na sebe navzájem a také na otázky z pléna.
Debata ukázala, že si aktivisté z MAS navzájem s lidmi z církevního prostředí mohou být velice užiteční. Nejenom v tom, že ví jak se dají administrovat finanční prostředky, ale i v tom, jak je možno projednávat analýzy, komunitně plánovat a vyhodnocovat spolupráci. Ale z druhé strany, zase té náboženské, jak se často hyperaktivisticky vyrábí velké hodnoty s malými prostředky, jak se dá pracovat s lidmi a získávat je pro projekty či pro dlouhodobou spolupráci. Křesťanská společenství mají ještě pestřejší základny členů a příznivců, než MAS. I to je pole spolupráce, které by bylo možno plně využít k užitku našeho venkova. Ostatně i měst.

Co jiného by si věřící člověk mohl přát?!

Peníze, peníze, peníze

Před týdnem na BrodFestu 2013 jsem vedl dva objednané semináře (Peníze a Média) a navíc jsem si vzal jeden, který jsem si vymazlil nejvíce: Církev ve 21. století. Poznámky z toho ještě nemám přepsané a vyčištěné. Přikládám poznámky z toho prvního semináře - Peníze. Jsou ke stažení tady. Fotka je od Lizzy Surzhok.

Na cestě dolů

Jeremjáš je poslán, aby sestoupil do královského domu. Opravdu? Na výšiny vlády se přece vystupuje! Králové více než půl století před Kristem měli v Jeruzalémě pověstné cedrové pokojíky na střechách. Jenže cesta nahoru je cestou do nejnižších pater lidství. Za dveřmi je babylónská invaze. Na trůnech ale sedí obyčejní až příliš obyčejní lidé. Záblesk dění z Jeremjášovy 22. kapitoly je tady ke stažení. Píšu tam mimo jiné: "Všimli jste si, co je opakovaně předkládáno královskému dvoru jako jediná možnost vysvobození? Sociální citlivost a odpovědnost vůči bezbranným. Konec válek mafií, při nichž umírají nevinní. Představte si, že královští vyjednavači mají za sebou stovky koaličních jednání. Nastupují do mercedesů a zase z nich za pár hodin vystupují, když se vrátí. Vypadají unaveně, důležitě si zapínají knoflíčky na sakách a rovnají dokumenty do aktovek. Vysoká diplomacie běží na plné obrátky, ale není žádný výsledek. Novináři slyší pořád stejně rozmazaná slova. Vojska jsou už blízko, sepisují se krizové scénáře. A to, co v této chvíli přináší Jeremjáš jako řešení, vzbuzuje smích. Vypadá to směšně a uvěřit tomu, co Jeremjáš říká, vyžaduje velkou míru víry. A tu už král a jeho dvořané nemají..." Pokračování v celém textu. Fotka je ze zadních řad při televizním přenosu Modlitby za domov v pondělí 28.10.2013.

Mrtvá tradice

Jeremjášovské kapitoly odkrývají politický zvrat v Judském království. Král, který proroka pronásleduje, se najednou obrací a chce zprávy od Hospodina: Jako by říkal: “Hele, ty jsi s Hospodinem kamarád! Dotaž se jej ty, Jeremjáši...” Ale proč by se neměli dvořané zeptat sami? Proč ne král sám? Copak je Sidkijáš něco více, než Chizkijáš, který před Hospodinem rozprostřel svůj příběh a příběh svého lidu jako svitek dopisu? Přidávám sem pár poznámek ke 21. kapitole, které jsme probírali ve středu.

Nebojte se!

4. 11. 2013 odpoledne (pondělí, 13:00-17:00) bude veřejná debata, konference či moderovaný rozhovor v Arcibiskupském paláci jako závěr Modlitby za domov. Tady jsou webové stránky a upřímné pozvání na Hrad. Bude to po volbách a bude nanejvýš potřebné si být blízko napříč životními zkušenostmi a pohledy. Srdečně zvu!

Brána

Protože píšu glosy do Brány, časopisu CB, posílám většinou několik kusů na vybrání. Ty další zapadnou a nepoužijí se. Strkám je tedy sem. Tedy glosa Vánoční a další: Rozdíl mezi jednoduchostí a prostotou. Pěkné čtení.