Kořeny a křídla / na okraj konference v Trutnově

V deštivém Tutnově se odehrála 17.-18.5.2014 výroční konference zástupců sborů Církve bratrské. Pokud dobře počítám, byl jsem na konferenci potřicáté a letos jsem doprovázel delegáta, který byl na konferenci poprvé. Divíte se mi, že se ohlížím? Nejvíce mne bavily konference, kam ještě chodili soudruzi z ministerstva kultury. Jednou vztekle odcházeli před ukončením, protože jsme nezvolili za předsedu toho, koho nám doporučili.

Poslední dobou mne konference dost nudí. Ne, že bych se nesnažil je nějak ovlivňovat. Snažil, ale bezvýsledně. Stále platí to, co za soudruhů: To, co se několika lidem nelíbí, či je třeba to odhlasovat, se dá dobře a neprůstřelně potvrdit všemi hlasy. Stačí připravit hlasování. Říká se, že jsme církví kongregačně-presbyterní. To je dobrý název, protože když se to hodí, odvoláme se na to, že hlasovala celá kongregace (shromáždění, konference…) a jindy zase, že jsme presbyterní a tedy rozhoduje zvolená rada či předsednictvo. Mazaná logika.

Tentokrát mne zaujalo více věcí, ale napíšu zde dvě: První byla Zpráva předsedy Rady Církve bratrské o rodině. "Rodina - naše kořeny i křídla" - heslo, pod kterým připravujeme už tradičně podzimní akci nazvanou "Modlitba za domov" a samozřejmě i diskusní konferenci, která na ni navazuje. Můj problém tedy není v tom, že bych nějak výrazně nesouhlasil s obsahem. Souhlasím. Dokonce některá slova, která pak zazněla od bratra předsedy v Trutnově, považuji za přelomová. Jenže zazněla za polstrovanými dveřmi. Myslím ta slova ve vztahu k rozvedeným, opakovaným sňatkům či jinak orientovaným. Ale jako celek bylo její projednávání naprosto nezvládnutou více než hodinou společného času. Nudné a bezcílné, bez závěru, bez výzvy a bez rady. Bez nadšení a bez schůdných kroků.

Dovedl bych si představit, že se po úvodních slovech rozejdeme do čtyř skupin (Příprava na manželství, Rozvody a nové sňatky, Zachování manželství a Jinak orientovaní) a na připravené body povede vždy jeden delegát diskusi, která bude mít za úkol definovat závěry. Ve společném jednání se pak zpravodajové vystřídají, aby sdělili komuniké, a je připraven souhrnný dokument, který se dá k redakci a navečer se prezentuje na připravené tiskové konferenci a jde médiím.

Konference je už léta mdlá, má vepředu mdlé a unavené vůdce, kteří nikam nevedou. Mají co dělat sami se sebou. Nenaznačí směr, nestrhnou a nemotivují. Nezažil jsem žádné doznání nebo omluvu. Asi není za co. Za krize nikdo nemůže, případně jen zvenčí. Představitelé vděčně přijímají nekonfliktní hlášky. Vzruch se dohání poplašnými zprávami. Jako například problém najmenování třiceti delegátů za Církev bratrskou v ČR, kteří budou účastníky společné konference se slovenskou církví. Ten problém jsme si vytvořili ale sami.

To je ta druhá věc: Při konferenci v Bratislavě v roce 2010 jsme si vybrali, že budeme se Slováky dělat společně jednu ústavu a nedopřejeme si svobodu dvou cest bratrských církví, které se vzájemně zavážou smlouvou o spolupráci. Snad to byl panický strach z rozdělení, či odpadu těšínských sborů, které by taky chtěly svobodu. Ať tak, či tak, bylo to rozhodnutí, které nás poznamenalo a předznamenalo vše další. A konference si většinově tu cestu vybrala sama.

Následovala hysterie citů, které apelovaly na to, co vůbec nebylo tématem. City zdůrazňovaly vzájemnost československou, která však nikdy nebyla zpochybněna. A jako každá hysterie volající po "lásce" vykonala své. Protože hromadná láska se poskytuje snadno, vyhověli jsme a byla připravena ústava.

Až při loňské konferenci v Brně, kde se ústava přijímala, jsme pochopili, že nešlo o československou vzájemnost (bratry Slováky jsme od té konference v Brně neviděli a neslyšeli, snad jen ty Bratislavské). V Brně jsme pochopili, že Češi a Slováci mají být svázáni ústavou k tomu, aby česká církev a bratislavský sbor neodpadli od víry pravé a neordinovali ženy a nakonec neopustili evangelikalismus. Byli jsme v Brně svědky celkem nechutné hádky dvou slovenských sborů, či rady a bratislavského sboru a naléhání na schválení dokumentu, protože slovenská část už potřebovala v Brně schválit svůj poriadok. Tak jme ústavu schválili.

Protože jsme schválili společnou konferenci s ústavodárnou mocí, začínáme řešit nesmyslné problémy. Například to, že nevíme kdo a jak nominuje delegáty za českou část. Ale proto, že provozujeme hysterickou a virtuální kongregačnost, diskutujeme všude a o všem (stačí, aby byla kazatelna nablízku a mikrofony se půjčovaly do auditoria). Navíc jsme terčem demagogických poznámek o tom, že společná konference bude řešit velice a nesmírně důležité záležitosti. Není jasno jaké. Pokud nějaké, tak uměle vyrobené. Ale ještě před těmi záležitostmi nás čeká ten způsob výběru třiceti delegátů za ČR na společnou konferenci. Já se rád vzdám.

Tak tuhle komedii můžeme provozovat jen za dveřmi a ve své bratrské atmosféře, kde se vlastně chceme pořád dokola točit na místě a diskutovat o diskusi.

# Re: *Kořeny a křídla / na okraj konference v Trutnově
manicure, <keirasilverman@yahoo.com> / 7 04 2017 - 14:25  

With havin so much content do you ever run into any problems of plagorism or copyright infringement?
My website has a lot of exclusive content I've either authored myself or outsourced but it seems a lot of it is popping
it up all over the web without my permission. Do you know any ways to help stop content from being ripped off?
I'd truly appreciate it.

Přidat komentář

Opište kód z obrázku.

XML kanál pro komentáře: RSS | Atom